Související zápasy

FbC Red Dragons Hořovice
57_20230501_103856.jpg

Konec sezony z říše snů. Áčko uspělo i na kluzišti, oslavy nesměly chybět

Hotovo, šmitec. Áčko se po výborném závěrečném trimestru sezony nejen zachránilo, ale dokonce vystoupalo až na konečnou sedmou příčku tabulky. Kdo by to ještě na konci ledna čekal. Rozjetý válec poháněný vůlí, bojovností a technickými dovednostmi nezastavilo ani nejnovější pražské kluziště v Radlicích.


Nejdříve vážně. Právem týmů v šesté lize rozhodně není chtít v každé hale nový a perfektní povrch, ale právem všech týmů rozhodně je nastoupit do utkání a nebát se kvůli podmínkám o své zdraví. A to se přesně stalo v neděli na Radlické. Již značně ošoupaná modrá guma se v rozích v kombinaci s vysokou vlhkostí proměnila v kluziště, které by možná mohlo sloužit pro letní přípravu rychlobruslařů, ale rozhodně není vhodné pro kontaktní sport s prudkými změnami směru.

Výsledkem nejdříve bylo, že do určitých míst se kdokoliv z mužů s florbalkami bál zaběhnout, krize s podmínkami vyvrcholila zkrácením hřiště na co nejmenší možné rozměry. „Tohle je jak na starších žácích,“ prohlásil například jeden ze zástupců rezervy Butchis. Snad na všech přítomných bylo znát, že s podepsáním případné petice ke zvážení, zda hala stále vyhovuje regulím, by neváhali. Ale teď už k samotnému výkonu Draků, kteří, naštěstí, odjeli domů po sérii nečekaných pádů a karambolů bez vážnějšího zranění.

Zápas s Ovocnými Bázemi vypadal tak, jak jsme čekali. Draci bušili do skálopevné obrany soupeře zaparkované na vlastní polovině, jenže jakmile se zkušený protivník dostal k míčku, smrdělo to. Výkon nebyl vůbec optimální a jen díky rychlým třem brankám na konci první části se klání podařilo dovést do vítězného konce. Další důležité tři body k záchraně byly na světě, v kabině však převládala spíše pochmurná nálada.

Kouč Dušan Valo se zlobil. Hodně. Dokonce zvýšil hlas a dusno táhnoucí se z šatny rozhodně již tak temného podnebí k ideálu neprospělo. Kritika však zřejmě padla na úrodnou půdu a druhý duel proti Kubánskému Klanu byl úplně o něčem jiném. Druhá formace stále překypovala bojovností a pohybem, první pětka pak po taktické, týmové i individuální stránce předvedla jedno z nejlepších představení sezony. „Jako nebe a dudy,“ opakoval najednou nadšeně Valo.

Jen lehké nervy v závěru „šermované“, jak by šlo utkání klidně ohodnotit, zařídili Ráczík a Routič. První jmenovaný byl nejdříve vyloučen za sekání. Než skončilo oslabení, šli jsme po Routičově tvrdém hitu do třech. Ale...Zavřeno. Bez šance prolomit obrannou tvrz doplněnou o skvělé držení míčku v podání Karlose a Fíši. Prostě koncert, lambáda.

Vedení 6:4, které ve třetí třetině za stavu 4:4 zařídil právě Routič, už jsme udrželi. Sezonu gólově uzavřela Lukášova dalekonosná pumelice do šibenice. „Ještě na začátku sezony by to jelo po zemi,“ chválil Dušan progres svaly nabušeného borce během posledních měsíců.

Takže...sedm výher z posledních osmi zápasů vyneslo Draky na konečnou sedmou příčku. Škoda, že podobné výsledky nebyly i na podzim, nervů a starostí by razantně ubylo. O to hezčí byl ale sobotní večer.

Áčko se odebralo do hořovického restauračního zařízení Na Krétě a....jedlo a popíjelo. Pivo teklo proudem, burgříky padaly do prázdných bříšek jako góly do sítě našich posledních soupeřů. V alkoholu jsme následně přitvrdili podobně jako Routič u mantinelu a poslední den ročníku byl rázem u konce.

Teď už je na řadě zasloužený krátký odpočinek a hurá do letní přípravy. Valo chce mít svěřence na začátku další sezony ve stoprocentní fyzické kondici, po dobu tří až čtyř měsíců je bude mačkat jak pomeranče a doufat, že efekt se dostaví. Hlavně ale děkujeme všem za podporu nejen během domácích turnajů a budeme se snažit přinášet vám ještě více florbalové radosti.

RDH vs. FKÚ Ovocné Báze 9:6
RDH vs. IBK Kubánský Klan 6:4