Tohle se nebude číst hezky, také proto nebudeme článek z posledního turnaje A-týmu moc natahovat. I když kdybychom chtěli popisovat každý gól, který v utkáních s Bohemians B a Prague Tigers padnul, mohli byste si text vzít třeba na nějaký dlouhý několikahodinový let. Jen většinou lovili míček ze své branky Draci...
Víte, co znamená, když se potkají jarní prázdniny se dvěma mužskými turnaji v jeden den? Dochází k určité personální krizi, jaká postihla áčko a béčko v neděli. Paradoxně nejlepší zápas Draci odehráli v pěti lidech do pole, kdy dres oblékl i jinak přísný trenér Fanda Pichlík.
Dalo by se říct: „Konečně!“ Dračí Áčko snad poprvé v sezoně předvedlo výkon, na kterém se dá stavět. A jelikož ho po vydatném obědě dokázalo alespoň částečně zopakovat, je z toho důležitých šest bodů a narovnání pochroumaného sebevědomí. Jenže nic není ideální. Bohužel také počítáme zranění.
Nad další turnaj, a znovu do nepopulárního Berouna, odjíždělo Áčko s vědomím, že ho čekají dva z kvalitativně nejlepších týmů Regionálky. Panthers i Future disponují řadou hráčů, kteří ještě před pár lety, nebo dokonce měsíci, bojovali mezi mantinely v nejvyšších českých soutěžích. No a podle toho to také většinu duelů vypadalo...
Ani nemohl dospat, jak byl nervózní. Raději vynechal páteční trénink a večerní Cibulák, aby se nezranil a psychicky se připravil na jedno z nejvíce emotivních utkání jeho kariéry. Už víte, o koho jde? Přesně. Náš Karlos nastoupil v nedělním derby proti T.B.C. Králův Dvůr. Proti klubu, ze kterého už druhou sezonu v Hořovicích hostuje.
Naštěstí nehrajeme první fotbalovou ligu, takže Karlos mohl obléct červenočerný dres a naskočit na palubovku. Plný odhodlání uspět, vrýt se pod kůži soupeřům a přátelům, se kterými odehrál několik jistě nezapomenutelných sezon. Někomu dokonce dělal v Králováku kapitána, v té době ještě bez viditelných šedin. Viz obrázky. Prostě obrovská persona, ze které měli protivníci nejen v neděli v Černošicích neuvěřitelný respekt.
No...nebo taky ne. V samotném utkání patřil Karlos (minimálně už ze zvyklosti) k nejlepším. Jeho šance zapsat se nesmazatelně do historie Českého florbalu přišla za stavu 3:3 v nájezdech.
„Půjde na forehand, půjde na forehand,“ vtipkovali hráči rezervy T.B.C. na střídačce. Co udělal Karlos? Šel na forehand. Co udělal Karlos? Proměnil a vynutil si pokračování do čtvrté série. Při odchodu na svou střídačku ještě klukům z Králováku sympaticky zamával.
V ten moment byl za hrdinu, klasicky s nosánkem mírně nahoru létal v oblacích. Za pár desítek sekund však přišla chvíle pravdy. Karlos si znovu postavil míček do středu a rozjel se proti gólmanovi. Opět odvracel definitivní konec zápasu. „Půjde na forehand,“ znělo ze střídačky Králováku.
Co udělal Karlos? Šel na forehand. A nedal. Čekali byste zdravé a logické naštvání? Vůbec ne. Karlos se i přes prohru ihned kamarádsky pozdravil s kamarády z druhého týmu. Bylo vidět, že má na krajíčku. Prostě srdcař, kapacita a „Zeměměřič s tvrdou pěstí“, jak ho v době působení v Králováku nazvalo jedno regionální médium.
Snad ale v lednové odvetě bude více produktivní a pomůže k zisku více než jednoho bodu. Možná bude mít v tu dobu i svůj dres a dorazí na předzápasový trénink, i když nutno dodat, že Karlosova docházka je oproti většině týmu vysoce nadstandardní. A víte proč? Jak říká jeden slavný český komik jménem Karel: „Máma mi od narození říkala, ať se nestydím za to, co jsem. Já jsem borec...“
RDH vs. FbŠ Bohemians C 8:9
RDH vs. T.B.C. Králův Dvůr B 3:4sn
